„Co na tom háčkování vidíš?“ Klasická otázka od chlapa. Kouká přes rameno, sleduje a nechápe. Holky, nekomentuju to 🙂 Háčkování … to je jako mu vysvětlovat, že řízek se nepeče, ale smaží.
Vlastně to stojí za zamyšlení. Co nás vede k tomu, že si večer sedneme s pytlíkem korálků, nití, jehlou k televizi a místo pomalého usínání hbitě přidáváme další korálky do řady?
U mne je jsou to dva zásadní důvody: Flow a tvorba.
Hezky to zní, floúúú. Znáte takové to zabrání se do něčeho tak, že kolem vás přestane existovat svět? Ponoření se hluboko do tvorby, kdy nevnímáte okolí ani čas? Tak to je to flow. Je to ten úžasný zážitek „zažrání se“ do korálkování, kdy před očima vidíte své ruce, jak tvoří nový šperk.
Samotný proces tvorby šperku je malé dobrodružství. Na návodu vidíte, jak šperk vypadá. Ale jaký bude, až ho dokončím a poprvé vyzkouším před zrcadlem? Těším se na výsledek.
Ten pocit, když pak poprvé zapínám hotový šperk. Vytvořila jsem ho svýma rukama, je přesný a bez chyby. Radost z profesionální práce.
Máte to taky tak?
P.S. a kde začít? Tady! 🙂